|
|
Hlavní líčení
Bartoš, Marek ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
HLAVNÍ LÍČENÍ Abstrakt Tématem této diplomové práce je hlavní líčení, jakožto nejvýznamnější stádium trestního řízení. Právě v něm dochází ke zjištění skutkového stavu na základě dokazování podle přesně daných ustanovení českého trestního řádu a následně také vyslovení viny či neviny obžalovaného. Obsahem této práce je popis průběhu hlavního líčení, a to od vymezení základních zásad, na kterých je vystavěno, přes jeho přípravu, provádění dokazování, až po vynesení rozhodnutí soudu v závěru. Pozornost je věnována teoretickému výkladu stěžejních institutů a také problémům, se kterými se praxe setkává. Práce je doplněna příslušnou judikaturou, úpravou řízení ve věcech mladistvých a právnických osob, a také návrhy de lege ferenda, které jsou buď již součástí návrhu nového trestního řádu nebo by její součástí měly být. Diplomová práce je tvořena celkem pěti kapitolami, úvodem a závěrem. První kapitola se podrobně věnuje uplatnění základních zásad trestního řízení v hlavním líčení a také pojednává o diskutovaném vyjádření a umístění těchto zásad v novém trestním řádu. Jedna z podkapitol podrobněji rozebírá institut dohody o vině a trestu z hlediska zásad. Druhá kapitola popisuje přípravu hlavního líčení, a to zejména doručení obžaloby a jeho samotné nařízení. V rámci jedné podkapitoly je pak rozebrán laický prvek...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hejda, Vít ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Tématem předložené diplomové práce je obhajoba obhájcem, a to se zvláštním důrazem na obhajobu v průběhu hlavního líčení. Hlavní líčení, jak už jeho název napovídá, zastává v trestím procesu stěžejní roli a obhájce má na jeho průběh zcela zásadní vliv. V hlavním líčení probíhá v nejvyšší míře dokazování a strana obhajoby zde disponuje nejširšími právy a možnostmi, jak jeho průběh ovlivnit. Při uplatňování těchto práv obhajoby pak zastává obhájce zcela nezastupitelnou roli a v důsledku má tak podstatný vliv na rozhodování o vině a trestu. Cílem práce je zanalyzovat právní úpravu týkající se, jak práva na obhajobu, tak i samotné obhajoby v hlavním líčení a poskytnout ucelený přehled veškerých práv obhajoby a nejvhodnějších způsobů, jak mají být obhájcem uplatňovány v průběhu hlavního líčení. Předložená diplomová práce si tak klade za cíl zhodnotit současnou právní úpravu a na základě toho činit návrhy pro možnou budoucí novelizaci. Tato práce se také průběžně věnuje také reflexi změn, které trestní právo provedenými novelami zaznamenalo, a to v kontextu jak judikatury, tak i názorů odborné veřejnosti. Toto následně vede k závěrečným úvahám týkajících se možnosti rozšíření některých práv obhajoby, případě vyjasnění určitých nejasností, které vznikají v důsledku nově...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Hornová, Tereza ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
1 Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Cílem této diplomové práce je nejen zanalyzovat právní úpravu týkající se obhájce a obhajoby v hlavním líčení, a poskytnout čtenáři pohled de lege lata na tuto problematiku, ale také uvést u některých právních institutů své úvahy de lege ferenda. Diplomová práce dále poskytuje čtenáři komparaci současné právní úpravy a aktuální verze návrhu nového trestního řádu (stav ke dni 14. 10. 2022) u vybraných trestněprocesních otázek. Obsah práce je rozdělen do úvodu, čtyř částí a závěru. V úvodu je stručně odůvodněn výběr tohoto tématu a stanoveny cíle, kterých má být v diplomové práci dosaženo. Je zde zdůrazněn význam práva na obhajobu a důležitost osoby obhájce. První část práce vymezuje právo na obhajobu, klade důraz na základní lidská práva a svobody v trestním řízení a základní zásady trestního řízení, z nichž akcentuje zásadu zajištění práva na obhajobu. Druhá část práce se věnuje osobě obhájce. Nejprve obecně vymezuje institut obhájce, pak se zabývá konkrétními formami zastupování obhájcem a jeho právy a povinnostmi. Třetí část diplomové práce stručně vymezuje stadia trestního řízení, dále se věnuje obhajobě v hlavním líčení, která je jádrem této práce. Čtvrtá část práce se zaměřuje na odchylky v obhajobě mladistvých, právnických osob a uprchlého, a na stručné...
|
|
|
Hlavní líčení
Hradečný, Aleš ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
HLAVNÍ LÍČENÍ ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá hlavním líčením, které je nejdůležitějším stádiem trestního řízení, neboť v něm dochází k naplnění účelu trestního řízení, kterým je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Práce se věnuje jednotlivým fázím hlavního líčení, stejně jako základním zásadám, které určují podobu českého hlavního líčení, a právě v něm se nejvíce projevují. Zároveň je pozornost věnována aktuálním otázkám, které s hlavním líčením souvisejí, stejně jako novým institutům, které jeho tradiční podobu do jisté míry mění, jimiž jsou dohoda o vině a trestu, prohlášení o vině nebo institut nesporných skutečností. V souvislosti s připravovanou rekodifikací trestního řádu dochází rovněž ke zhodnocení dosavadní úpravy obsažené v pracovních verzích nového trestního řádu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, první z nich se věnuje uplatnění základních zásad trestního řízení v rámci průběhu hlavního líčení. Stručně jsou popsány všechny základní zásady, které podobu hlavního líčení vytvářejí, stejně jako vztahy mezi nimi, možné konflikty a v neposlední řadě je nastíněn pohled z hlediska tradičních zásad na instituty zavedené do trestního řádu jeho poslední novelou. Druhá kapitola práce se zaměřuje na přípravu hlavního líčení, která je pro jeho zdárný průběh...
|
|
|
HLAVNÍ LÍČENÍ
Kantorová, Lucie ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení jako nejdůležitějšímu stadiu trestního řízení a jeho aktuálním problémům. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na celé hlavní líčení a jeho průběh. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Kromě kapitol obsahuje práce také úvod a závěr. Kapitola první představuje právní předpisy, které hlavní líčení upravují, definuje účel a význam hlavního líčení v rámci trestního řízení a v poslední podkapitole rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty z nich, které se v široké míře uplatňují právě ve fázi hlavního líčení. Kapitola druhá se věnuje přípravě hlavního líčení, od jejíž preciznosti se odvíjí kvalita samotného hlavního líčení. Zabývá se postupem při doručování obžaloby a nařízením hlavního líčení. V rámci popisu obsazení soudu při hlavním líčení se diplomová práce dotýká problematiky případů, u kterých, v důsledku nejasného zákonného výkladu, vyvstala pochybnost, zda mají být rozhodovány senátně nebo samosoudcovsky. V rámci rozboru přítomnosti veřejnosti u hlavního líčení, v poslední podkapitole, se diplomová práce blíže zabývá vhodností povolování obrazových a zvukových záznamů a přenosů ze soudní síně. Kapitola třetí se již zabývá samotným průběhem hlavního líčení, tzn. přítomností osob...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Juráň, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce poskytuje čtenáři praktický přehled výkonu práv a povinností obhájce ve fázi hlavního líčení. Cílem práce je kromě komplexního vymezení práv a povinností obhájce ve vztahu k fázi hlavního líčení také vytyčení sporných otázek výkladu trestněprocesních norem a deficitů trestněprocesní úpravy a nastínění jejich možného řešení s přihlédnutím k právu na obhajobu. Diplomová práce je systematicky rozdělena do dvou částí, přičemž první z nich se zaobírá stručným obecným popisem pojmů souvisejících s tématem práce. Jde zejména o právo na obhajobu, institut obhájce a fáze trestního procesu s důrazem na pojem hlavního líčení. Druhá část je koncipována s přihlédnutím k praktické povaze tématu a poskytuje detailní rozbor výkonu práv a povinností obhájce v hlavním líčení. Důraz je kladen především na výkon takových práv a povinností, kterými má obhájce možnost ovlivnit rozhodnutí soudu ve prospěch obžalovaného. Jelikož je povaha výkonu zmíněných práv a povinností obhájce úzce spjata s taktikou obhajoby, je i této v druhé části práce poskytnut prostor. Práce byla vypracována na základě ustanovení trestního řádu a komentářové literatury k němu, učebnic trestního procesu, odborných monografií a příspěvků praktiků v odborných periodikách. Základy pro množství závěrů uvedených v práci tvoří také...
|
|
|
Postavení státního zástupce v trestním řízení před soudem
Schneider, Jakub ; Tejnská, Katarína (oponent)
Postavení státního zástupce v trestním řízení před soudem Abstrakt Předkládaná rigorózní práce přináší ucelený přehled analyzující postavení státního zástupce v trestním řízení před soudem. Významnější pozornost je věnována vybraným dílčím aspektům, jež svým významem zásadně determinují postavení státního zástupce před soudem. Zpracovaný přehled je následně na vhodných místech doplňován úvahami de lege ferenda. Práce je v logické návaznosti rozčleněna do pěti kapitol, které tvoří pět částí. První část je věnována historickému vývoji veřejné žaloby, jehož pochopení je nezbytné z důvodu historické provázanosti, jež měla bezprostřední vliv na současnou podobu orgánu veřejné žaloby ve formě soustavy úřadu státního zastupitelství. Druhá část práce přináší náhled na postavení státního zastupitelství v českém právním řádu, které se vyznačuje značnou právní roztříštěností. V rámci této kapitoly bylo rovněž poukázáno na nedostatky ústavního zakotvení státního zastupitelství pod moc výkonnou, což má přímý negativní dopad na nezávislost činnosti státního zastupitelství, jejíž úpravu absentuje též zákonná úprava. Prostřednictvím třetí části práce je pozornost věnována trestnímu řízení před soudem a odlišnostem postavení státnímu zástupce v rámci jednotlivých typů trestního řízení. Hlavní část práce představuje čtvrtá...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Svoboda, Michal ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Cílem této diplomové práce je nejen analyzovat postavení obhájce a obviněného v trestním řízení včetně jejich práv a povinností vyplývajících z tohoto postavení, ale zejména vymezit limity, ve kterých může jak obviněný tak obhájce vykonávat právo na obhajobu. Obsah práce je rozdělen do úvodu, šest částí a závěru. V úvodu jsou shrnuty cíle, kterých má být v diplomové práci dosaženo. Je zde zdůrazněn význam práva na spravedlivý proces, jehož součástí je pak i právo na obhajobu a které jsou nedílnou součástí konceptu právního státu. První část se zabývá stručným historickým exkurzem do historie postavení obhájce a obviněného v trestním řízení zejména s důrazem na právní úpravu platnou na území současné České republiky. V druhé části jsou analyzována práva a povinnosti obviněného uplatňující se zejména, ale nejenom, v hlavním líčení. Důraz je přitom kladen na vymezení hranic práva obviněného na obhajobu a důvody, proč tato omezení v právním řádu vůbec existují. Třetí a čtvrtá část je pak věnována osobě obhájce, jeho právům a povinnostem vyplývajících z jeho postavení v trestním řízení a vykonávání obhajoby v hlavním líčení jako takovém. Tyto části znovu kladou důraz na vymezení limitů výkonu a způsobů vedení obhajoby. V páté části jsou rozebrány základní odlišnosti...
|
|
|
Řízení před samosoudcem
Burak, Oleg ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Řízení před samosoudcem Abstrakt Diplomová práce se věnuje právní úpravě trestního řízení před samosoudcem a jejím cílem je nejen popis všech aspektů takového trestního řízení, ale i uvedení sporných otázek a jejich zodpovězení. Dalším cílem práce je vyhledat právní úpravu, která je dle mého názoru nevhodná, a poskytnout řešení ve formě úvah de lege ferenda, včetně vyjádření k možné budoucí právní úpravě. Na základě metod deskripce, analýzy a historické komparace práce poskytuje komplexní pohled na institut samosoudce za využití komentovaných právních předpisů, odborné literatury a judikatury soudů. První kapitola se podrobně věnuje historickému vývoji role samosoudce, a to od roku 1918 (resp. od roku 1873, jelikož došlo k převzetí rakousko-uherské právní úpravy) až do současnosti. Druhá kapitola řeší otázku, zda může samosoudce rozhodovat i u krajského soudu, nebo pouze u soudu okresního. V následujících kapitolách se nachází jádro práce, které je popsáno v třetí až páté kapitole. Třetí kapitola uvádí první úkony samosoudce poté, co je mu doručena obžaloba. Čtvrtá kapitola se věnuje trestnímu příkazu, který může být vydán pouze samosoudcem. Nicméně popis trestního příkazu je pouze povrchní, a v závěru kapitoly je opět uvedeno několik úvah de lege ferenda. Pátá, nejobsáhlejší, kapitola se již týká samotného...
|
|
|
Role veřejného žalobce v řízení před soudem
Řehák, Pavel ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Role veřejného žalobce v řízení před soudem Abstrakt Cílem této práce je komplexní analýza problematiky veřejného žalobce a jeho role, kterou zastává zejména v soudním řízení. Důvodem mého výzkumu je osobní zájem o trestní právo a problematiku státních zástupců obecně, jakož i z mého pohledu velká důležitost tohoto tématu, zejména v souvislosti s dlouhodobou odbornou diskusí nad uvažovanými koncepčními změnami relevantních českých předpisů - trestního řádu a zákona o státním zastupitelství. Práce se skládá ze čtyř ústředních kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty úlohy veřejných žalobců. První kapitola vymezuje základní terminologii a pojmy, dále historický vývoj a transformaci orgánů veřejné žaloby ve dvou různých právních systémech - common law a kontinentálním evropském právu. Druhá kapitola obsahuje přehled českých, francouzských, anglických a velšských, amerických a mezinárodních orgánů veřejné žaloby, jejich zakotvení v systému národních právních řádů, organizaci a rozsah činností. Rovněž se věnuje návrhům na nový zákon o státním zastupitelství. Třetí kapitola zkoumá příslušné české právní předpisy týkající se státního zástupce a jeho úlohy v soudním řízení, zejména v nejdůležitější části trestního řízení - hlavním líčení. Nicméně zmíněny jsou rovněž další soudní zasedání v rámci trestního...
|
host ::
RSS.